Mapa - Arawa

Vlajka Papuy Nové Guineje

Papua Nová Guinea či Papua-Nová Guinea (, tok pisin Papua Niugini, hiri motu Papua-Matamata Guinea), plným názvem Nezávislý stát Papua Nová Guinea, je stát na východě ostrova Nová Guinea a na ostrovech v Melanésii. Na západě sousedí pozemní hranicí s Indonésií, na východě přes mořský průliv u ostrova Bougainville se Šalomounovými ostrovy a na jihu přes Torresův průliv s Austrálií. Žije zde přibližně 7 milionů obyvatel.

lov lebek]] Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. V roce 1545 přistál u ostrova španělský objevitel Inigo Ortiz de Retez, který ostrov pojmenoval Nová Guiena, protože mu tropický prales a domorodé obyvatelstvo, hlavně Papuánci a Melanésané, připomínalo krajinu i obyvatelé Guineji v západní Africe. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělily Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973 jí Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 1989–1998 probíhaly krvavé boje mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.